Reference a rastry

Sesterský soubor

Při připojení rastrového obrázku (podrobně je to popsáno v tomto článku) je třeba rozlišovat, zda rastrový soubor má, nebo nemá georeferenci - tzn. zda ví, kam si má ve 2D (nebo 3D) modelu "sednout". Pokud georeferenci nemá, pak je třeba ho umístit ručně. V takovém případě je záhodno, aby byl rastr po připojení transformován a ručně posazen do "svého místa". Je možné takto ručně (pracně a svědomitě) posazený rastr uložit včetně jeho polohy?

Číst dál: Sesterský soubor

Použitelné formáty rastrových souborů

V Raster Manageru je možné připojovat (a tedy v pohledu zobrazovat) různé typy rastrových obrázků. S různou barevnou hloubkou (např. CIT je jednobitový,  a tedy dvoubarevný - chcete-li černobílý obrázek, TIFF může být v TrueColor, tj. 32bitových barvách), a také z různých zdrojů.

Číst dál: Použitelné formáty rastrových souborů

Raster Manager, základní informace

Připojit do 2D i 3D modelu rastrový podklad je možné "obohatit" o rastrový obrázek (v různých formátech). Tzv. vektorová kresba (popř. 3D model) se docela dobře s rastrovými obrázky dohodne. Uživatel si pouze musí dát pozor, jak bude rastr v modelu umístěn.

Číst dál: Raster Manager, základní informace

Uložený pohled s řezem jako reference

Uložené pohledy mohou velmi dobře posloužit jako zdroj reference. Například tehdy, pokud chceme v tiskovém archu zobrazit ve 3D modelu vytvořený řez.

Číst dál: Uložený pohled s řezem jako reference

Logické jméno rastrového obrázku

Každý (k aktivnímu modelu) připojený rastrový obrázek může být opatřen logickým jménem. Tento princip je zaveden a dlouhodobě používán u "vektorových" referencí - viz tento článek. U rastrových obrázků to funguje podobně.

Číst dál: Logické jméno rastrového obrázku

Logické jméno reference

Logické jméno je pojem, se kterým se můžeme setkat při práci s referencemi, avšak na první pohled se zdá, že to jedna z těch "zbytečných" položek, kterými je dialog Parametry připojení referenčního výkresu přeplněn.

Číst dál: Logické jméno reference

Jak oříznout (příliš rozlehlou) referenci

Některé připojené reference mohou být velmi rozsáhlé a jejich úplné zobrazování v pohledu může přinášet komplikace - například Celkový pohled ukáže uživateli katastrální mapu celého Grónska, ačkoliv jeho při projekci majáku zajímá jen jeden nepatrný mys. V takovém případě je potřebné nějakým rozumným způsobem referenci oříznout a nechat si z ukázat jen vymezenou oblast.

Číst dál: Jak oříznout (příliš rozlehlou) referenci

Reference, úvod do problematiky

Princip zvaný "Reference" a případné odvozeniny (referenční model, referenční výkres, ap.) je jeden z podstatných a typických rysů každého CAD systému, MicroStation/PowerDraft/Bentley View/Navigator nevyjímaje. Základní myšlenka je jednoduchá. Kromě zpracovávaného (vytvářeného, editovaného) modelu (výkresu) je možné vidět ještě jiné výkresy (modely, obrázky, popisky atp.) To "jiné" může uživatel vidět za různých doplňujících a pozměněných podmínek.

Číst dál: Reference, úvod do problematiky

Vnořená reference

Při připojování modelu jako reference k aktivnímu modelu (je jedno, zda se jedná o 2D nebo 3D modely nebo o jejich kombinaci) se uživatel může setkat se situací, kdy model připojovaný jako reference sám má nějaké reference. Jak to po referenčním připojení takového již "oreferencovaného" modelu dopadne? Uvidíme tuto vnitřní (vnořenou) referenci, i když budeme s aktivním modelem "o patro výše"? Jinak řečeno: Uvidíme referenci reference?

Číst dál: Vnořená reference

Aktivovaná reference

Ve verzi V8i prolomila firma jedno dlouhodobé tabu, které znělo: "Referenci není možné změnit". Pravda, referenční model bylo možné různým způsobem "vidět jinak" - celou referenci je možné posunout, otočit, zvětšit, oříznout, přebarvit atp. Ale nikdy nebylo možné upravit prvek z reference.

Číst dál: Aktivovaná reference